16. 2. 2022
Asi to všichni znáte. Máte za sebou kurz pro začátečníky, začali jste s parťákem trénovat v bazénu, ale informací v kurzu bylo spousta a ne všechny si pamatujete. Asi víte, jak správně dýchat, nebo že se při dynamice nekoukáme před sebe, ale jak se správně navážit, si už nepamatujete. Ono to tak velice často aspoň vypadá. Do bazénu přijde parta freediverů, nasadí si ploutve a monoploutve a začnou se pohybovat z jedné strany na druhou. Jsou všemožně ohnutí a prohnutí, šikmo s nohama u hladiny a neustále řeší, jak zlepšit techniku. Kde je ta hlavní chyba? Je to v kopu? V poloze těla? Mám mít jinak ruce? Proč mi nejde ta otočka? Odpověď je zkušenému freediverovi většinou patrná hned na první pohled. “Máš málo závaží, jsi lehký, vztlak tě tlačí k hladině.” “Myslíš? Vždyť mám kolem krku a na opasku 3 kila, to mi přijde dost.”
Jste si jistí? Pojďme si o navážení něco málo říct.
Nejprve něco o fyzice.
Asi si všichni ze školy pamatujete Archimédův zákon. Ten mluví o vztahu dvou sil, které na sebe ve vodě působí. Jsou to hmotnost a vztlak. Vztlaková síla se rovná hmotnosti vody vytlačené objektem, tedy naším tělem.
Máme 3 druhy vztlaku.
Pozitivní vztlak.
Plujete na hladině, nebo vás voda vytlačuje směrem k hladině. Znamená to, že je vztlaková síla větší, než vaše hmotnost.
Negativní vztlak.
Klesáte ke dnu. Vaše hmotnost tak převyšuje vztlakovou sílu.
Neutrální vztlak.
Ani neklesáte, ani nestoupáte. V určité hloubce můžete bez vynaložení energie zůstat “navždy”.
Vztlak je dále ovlivněn několika faktory.
Hloubka
Čím hlouběji se potopíte, tím menší bude váš vztlak. Čím je to způsobeno? Vzduchem v plicích a jeho postupným stlačováním. S hloubkou vzrůstá tlak, a tím se i úměrně zmenšuje objem vzduchu v plicích, a váš vztlak se tak po celou dobu ponoru mění (Boyleův zákon). Toho se samozřejmě snažíme využít. Při sestupu snižujeme množství energie nutné k pohybu, až přejdeme k volnému pádu a stejně tak můžeme při výstupu posledních pár metrů redukovat pohyb a nechat vztlak vytlačit nás zpět k hladině.
Objem vzduchu v plicích
Jak jste asi pochopili, čím víc vzduchu v plicích máme, tím větší vztlak vytváříme. Vzduchu ale potřebujeme co nejvíce, potápíme se na nádech. Usnadnit si tak prvních pár metrů ponoru menším nádechem není správná cesta. Budete mít méně kyslíku a výstup bude těžší. Pomůže vám dokonalá technika.
Tělesná kompozice
Každý jsme jiný a máme rozdílné proporce. Ve zkratce, tukové tkáně vytvářejí pozitivní vztlak - plavou, svaly naopak negativní - potápí se. Vše je samozřejmě ovlivněno dalšími faktory, jako je znovu objem plic, kosti atd. Tyto faktory ovlivňují vaše osobní navážení.
Hustota vody
Slaná voda je hustší než voda sladká. Aby toho nebylo málo, liší se i salinita jednotlivých částí moří a oceánů. V moři budete vždy potřebovat víc zátěže, než v jezeru nebo v bazénu, a ta se ještě bude měnit v závislosti na moři, ve kterém se potápíte.
Vybavení
V první řadě je to samozřejmě neoprén. Čím silnější je, tím větší vytváří vztlak, a tím více závaží budete potřebovat. Čím hlouběji se ale potopíte, tím víc bude neoprén stlačený a tenčí. Čím tlustší neoprén je, tím větší bude rozdíl oproti hladině a tím tak budete s přibývající hloubkou těžknout. Být v 50 metrech s 5 mm neoprénem tak není stejné jako s 2 mm, ač jste naváženi tak, že jste neutrální ve stejné hloubce např 12 m.
Jak se tedy správně navážit? Pojďme si vysvětlit pár hlavních pravidel.
A začneme v bazénu.
Při dynamických disciplínách se snažíme uplavat pod vodou co nejdelší vzdálenost. K tomu je potřeba neplýtvat zbytečně energií. Prvním krokem, který byste tak měli na začátku vašeho bazénového tréninku udělat, je důkladně se navážit, abyste byli neutrální v hloubce, ve které chcete plavat.
Budete-li podvážení a mít pozitivní vztlak, voda vás bude neustále tlačit k hladině. Vy tak budete neustále proti vztlaku bojovat. Nebudete v horizontální pozici, budete mít hlavu níže než boky a ploutvema se neustále tlačit dolů. Budete buď šikmo hlavou dolů, nebo ohnutí v pase. Budete vytvářet větší odpor, plýtvat energií, kterou byste mohli využít k pohybu dopředu, klesat a stoupat a k překonání délky bazénu budete vlastně muset uplavat o něco delši vzdáleost.
Budete li převážení a mít negativní vztlak, vaše tělo bude neustále padat směrem ke dnu. To budete pravděpodobně řešit tak, že se lehce prohnete v bocích nebo budete koukat směrem dopředu, abyste tím ovlivňovali směr kterým vás hmotnost vašeho těla tlačí. Jako poslední možnost, pokud jste opravdu znatelně převážení, se začnete odstrkovat ode dna a používat ruce.
Negativní vztlak a převážení většina lidí rychle pozná. S podvážením už to nebývá tak jednoznačné a často vidím freedivery, kteří trénují v bazénu a potřebovali by přidat 2 kila závaží. Zbytečně se trápí, plýtvají energií, kazí si techniku a celý trénink ztrácí smysl, kvůli tak jednoduché věci, jako je správně se navážit a být neutrální.
Jak na to?
1. Postavte se na kraj bazénu. Stojíte ve vodě a máte vybavení, které obvykle používáte. Neoprénový oblek, masku nebo brýle a nose clip, ploutve a vámi odhadované množství závaží. To máte buď na opasku nebo kolem krku.
2. Plně se nadechněte. Pokud se nadechnete jen o trochu méně, než se nadechujete při následné dynamice, navážení nebude přesné. Budete těžší než později, kdy budete pozitivní a dál bojovat proti vztlaku.
3. Zanořte se do hloubky, ve které chcete být neutrální. Tělo mějte v pozici, ve které chcete později plavat. 2 - 3 krát kopněte.
4. Teď buďte trpěliví! Čekejte, počítejte třeba pomalu do deseti, nechte zkrátka vaše tělo klouzat vodou, až dokud úplně nezastaví. Pokud se stále pohybujete, moc toho nepoznáte. Až když úplně zastavíte, uvidíte, jestli klesáte, nebo stoupáte. Skončili jste na hladině? Potřebujete přidat. Klesli jste na dno? Jste příliš těžcí. Teď upravte vaše navážení tak, aby více odpovídalo vašim potřebám.
5. Celý test proveďte znovu. A to do té doby, než budete viset v hloubce ve které potřebujete, dokonale a navždy.
6. Celý test je nutné provést znovu, změníte-li jakoukoliv část vašeho vybavení. Ať už jen sundáváte ploutve na disciplínu no fins nebo měníte oblek. Čas od času je dobré si vztlak zkontrolovat, protože se vaše proporce mění. Jo, vaše plíce tréninkem rostou a dosahují obřích rozměrů.
Pokud trénink v bazénu myslíte vážně, je dobré se zamyslet nad rozložením zátěže. Přeci jen, opasek se závažím není zas tak blízko plic a je fajn být pod vodou stabilní, nepřevracet se, nebýt ohnutý, mít zkrátka závaží tam, kde je to nejvýhodnější. K tomu vám pomůže neck weight. Zátěž, která je buď kolem krku a vy v kombinaci se zátěžovým opaskem dosáhnete určitého balancu (trim), nebo zátěž speciálně designovaná pro bazénové disiplíny, kde je kolem krku jakási podkova a velká část zátěže směřuje dál po vaší páteři. A tam jsou plíce, které vás tlačí nahoru. Tohle je tak ta nejefektivnější cesta, jak se dokonale navážit.
Před použitím jakéhokoliv systému ujistěte sebe a vašeho buddyho, že je jednoduché zátěž ve vteřině odepnout a zbavit se jí v případě blackoutu a následné záchrany. Opasky mají rychlo odepínací sponu, doma vyrobené neckweighty by se měly dát jednoduše odepnout například zmačknutím plastové spony a profesionální systémy jednoduše sundáte. Ty vlastně jen leží na freediverovi, který se pohybuje horizontálně, a nejsou nijak připevněné.
A co hloubka?
V hloubce platí úplně jiná pravidla. Nechceme být neutrální metr pod hladinou jako v bazénu, protože bychom byli příliš těžcí, špatně by se nám na hladině relaxovalo, výstup z hloubky by byla noční můra a celá situace by byla nebezpečná. Převážení pro freediving je nebezpečné! Podvážení je neefektivní. A to je rozdíl. Lépe je tedy být trochu lehčí, mít dostatečně dobrou techniku a umět se zanořit, ale nevystavovat se tak zbytečnému riziku.
Nejprve proveďte výdechový test na hladině!
Je to ta první věc, kterou byste měli před samotným potápěním udělat. To provedete tak, že se pustíte bóje a zůstanete ve vertikální poloze na hladině nohama dolů. Zhluboka se nedechněte a proveďte pasivní výdech. Pasivní znamená, že jen necháte samovolně vytéct přebytečný vzduch z plic. Od tohoto okamžiku nesmíte klesat. Hladina vody by měla být někde kolem úrovně vašich očí. Pokud klesáte, jste příliš těžcí a nebezpečně převáženi.
U hloubkových ponorů nastavujeme náš neutrální vztlak na hloubky kolem 12 - 15 metrů, případně hlouběji, pokud se potápíme opravdu hluboko. Volba je věcí osobní preference. Budete li neutrální v mělčí hloubce, nebudete při sestupu spotřebovávat příliš energie a volný pád začne dříve. Cesta vzhůru ale bude o něco těžší. Budete li neutrální hlouběji, prvních pár metrů bude horších, ale s dobrou technikou je lehce překonáte, volný pád začne hlouběji a vy se tak budete muset pohybovat o něco déle, ale cesta zpět k hladině bude jednodušší. Výběr je na vás a můžete ho samozřejmě kdykoliv upravit.
Hloubku, ve které jsme neutrální chceme znát co nejpřesněji. To nám umožňuje ponor energicky co nejefektivněji naplánovat. K tomu nám pomůže test neutrálního vztlaku.
Jak na to.
1. Zhluboka se nadechněte. Je to stejné jako v bazénu, pokud se nadechnete méně, test nebude mít vypovídající hodnotu.
2. Zahajte sestup. Je jedno jakou techniku zvolíte, ale cílem je hloubka, ve které si myslíte, že jste neutrální.
3. V cílové hloubce uchopte lano, otočte se hlavou nahoru a zastavte pohyb vašeho těla.
4. Kolem lana udělejte palcem a ukazováčkem vaší ruky OK signál. Teď musíte být znovu trpěliví. Sledujte lano nebo údaj o hloubce na vašem computeru. Pokud po chvilce začnete klesat, posuňte se o metr výš. Pokud stoupáte, udělejte opak.
5. Test opakujte, dokud nenaleznete přesnou hloubku, ve které můžete znovu viset bez pohybu a navždy.
6. Test musíte zopakovat nejen když měníte vybavení jako v bazénu, ale i když se z Rudého moře přesunete na Filipíny. Jak už víte, salinita moře má na váš vztlak vliv.
Jsem často překvapen, jak freediveři neznají přesný údaj jejich neutrálního vztlaku. Měli byste ho znát. Odpověď někde mezi 10 a 13 metry není ta správná. Zkuste si to. Zabere vám to chvíli času, ponory můžete využít jako warm ups a znalost přesné hloubky vám pomůže lépe si váš ponor naplánovat. Efektivně, energeticky výhodně a zase o něco lépe.
Budete se potápět bezpečněji a s větší lehkostí a radostí.
Tento článek je jen zjednodušeným shrnutím základních teoretických znalostí freedivingových kurzů. Ať už se rozhodnete pro kurz Molchanovs se mnou, nebo pro jakýkoliv jiný, naučíte se o fyzice a vztlaku mnohem víc. Žádnou z výše uvedených technik byste neměli provádět sami, ale jen s kvalifikovaným instruktorem nebo buddym. Nikdy se nepotápějte sami.
© 2024 apnoe.space
