13. 10. 2021
Přestože podmínky jsou v arktických oblastech extrémní, z potápění v chladných vodách nemusíte mít obavy. Naopak, pokud dodržíte všechny zásady, může to být perfektní zážitek a budete mít možnost vidět nádherná stvoření, která zde žijí. Je ale pár věcí, které je potřeba mít na paměti, než se za polární kruh vydáte.
Chlad
Zřejmě první věc, která přijde člověku na mysl. Jasně, teplo tu není. V norských fjordech se potápíme každý rok začátkem zimy a voda opravdu je studená, ale vlastně mnohem teplejší, než kdejaké alpské jezero - moře kolem norských fjordů je totiž oteplováno Golfským proudem. Když pomyslíte, že se pohybujeme na sedmdesáté rovnoběžce a voda má obvykle mezi 4 a 7° C, není to až tak zlé. Jsou tu ale znatelné rozdíly. Například v mělkých zátokách, kde taje sníh, může být voda doslova ledová a rozdíl je znatelný.
Tak či tak, obecně je voda za polárním kruhem prostě studená a hrozí hypotermie, tedy podchlazení. Je důležité jí předcházet a vědět, co dělat v případě, že se dostaví.
Jak se tedy proti chladu chránit?
V extrémních podmínkách je dobré vybavení nutností. Neopren by měl mít odpovídající tloušťku a smooth skin povrch, aby neprofoukl. Spíš než ve vodě totiž hrozí prochladnutí během čekání na lodi. Ideální je, když je neopren šitý na míru a dokonale padne. Jakmile je totiž jen o trochu větší, začne protékat a věřte, že takový zážitek rádi vynecháte. Pokud bych měl doporučit konkrétní materiál a tloušťku, zvolil bych sendvič: kombinaci smooth skin povrchu, open cell a lined vrstvu uprostřed- neopren tak není křehký, ale skvěle hřeje. Ideální tloušťka je 7-8 milimetrů, určitě ne víc. Silnější neopren by bránil v pohybu a ponory by nemusely být pohodlné. Pětimilimetrový neopren by naopak bylo možné použít maximálně na krátkou dobu, a to ještě v případě, pokud jste ostřílení otužilci. Rozhodně by se v něm nedalo vydržet celý den.
Důležitou součástí výbavy jsou ponožky a rukavice. Dnešní trh opět nabízí spousty možností a nejspíš bude potřeba je vyzkoušet. Sám využívám pětimilimetrové ponožky a sedmimilimetrové tříprstové rukavice, do kterých před ponorem napouštím teplou vodu, což pomáhá udržet ruce v teple po mnohem delší dobu. Nemusíte mít obavy, že by s rukavicemi nešla ovládat technika - pod vodou mám kameru téměř vždycky a žádný problém.
Jediný pořádný šok zažije při kontaktu s vodou obličej, který po chvilce znecitliví a na chlad si zvyknete. Pokud nepodceníte výbavu, zima vám nebude. Kdyby se i přesto stalo, že se vy nebo někdo jiný ocitnete na hranici prochladnutí, vždy ukončete potápení, zahřejte se a vždy se dopředu ujistěte, že víte, co v takové situaci dělat.
Počasí
Sever umí být divoký, chladný, tmavý a často bývá nevyzpytatelný. Není možné skočit do vody kdykoli a kdekoli. Je tu několik podmínek, které je nutné brát v potaz, chceme-li se tu bezpečně potápět.
Proudy. Pohybujeme se v norských fjordech. Na některých místech jako by moře připomínalo spíš řeku mezi dvěma břehy. Pořád jsme ale na moři a síla přílivu a odlivu tu funguje jako kdekoli jinde. Někde mohou proudy způsobené slapovými jevy ponor značně zkomplikovat. Pak se musíme spoléhat na kvalitní ploutve, vlastní fyzičku a mít dobrou techniku. Je to tak trochu jako řídit loď. Vždycky je potřeba plánovat kdy a kam jet, protože proud může být jednoduše silnější.
Vítr
Vítr bývá v polárních oblastech dost proměnlivý a silný. Je rozhodně užitečné sledovat předpověď, radar a různé aplikace na telefonu, ale nemusí to stačit. Často se stane, že vás vítr překvapí. Když nabere rychlost v oblastech kolem hor, najednou změní směr nebo fouká silněji. Nebo obojí naráz! To nejlepší, co můžete udělat, je vyzpovídat místní. Většinou jde o rybáře, kteří lokální počasí znají a sami se jím při lovu řídí.
Fjordy se na jedné straně otevírají do moře. Když vítr fouká “správným” směrem, může přinášet mohutné vlny. Ve velkých fjordech je ale naštěstí spousta zákoutí, ostrůvků a dalších menších fjordů, kam je možné se před vlnami schovat a bezpečně se potápět. Pořád je ale potřeba být obezřetný, protože za rohem může být situace úplně jiná.
Stejně jako kdekoli jinde na planetě, ať už ve vodě nebo na souši, musíte vědět, k jakým zvířatům se můžete bezpečně přiblížit a za jakých okolností. Arktické vody jsou plné velkých mořských savců. Je velká pravděpodobnost, že narazíte na kosatky, tuleně, delfíny, sviňuchy nebo velryby. Přestože jde obvykle o poměrně plachá stvoření, dokáží člověka překvapit.
V norských fjordech se během podzimu a zimy děje velmi unikátní věc. Přes 6 milionů sleďů připlouvá do místních mělkých vod. Následují je kosatky a keporkaci, kteří se jimi zde po několik měsíců živí.
Jako průvodce pracuji s Jacques de Vosem pro Arctic-freediving.com. Naším cílem je umožnit lidem přiblížit se k těmto neobyčejným tvorům v jejich přirozeném prostředí - ve vodě. Asi vás napadá, jak je to s bezpečností. No, je to úplně stejné, jako s jakýmikoli jinými divokými zvířaty. Stoprocentní bezrizikovost při takových aktivitách prostě zajistit nejde. Ale riziko může být minimalizováno a dodržováním všech zásad a poctivou přípravou je možné se nebezpečným situacím vyhnout. Předtím, než se rozhodnete pro rezervaci některého ze zájezdů, zjistěte si, co takový zážitek obnáší. Najděte takové poskytovatele, kteří dbají i na etickou stránku a vždy čtěte recenze!
Rozhodně není dobrý nápad vyrazit na takovou akci na vlastní pěst. Je potřeba vědět, jak se ke zvířatům přiblížit bezpečně a nerušeně. Bohužel se každý rok setkáváme s loděmi, které blokují velrybám cestu, lidé skáčou přímo do hejna sleďů, na kterém se kosatky krmí, a podobně. Takové chování je vysoce neetické a často nebezpečné. Pokud například skončíte přímo nad shlukem sleďů, je pravděpodobné, že zatímco kosatka vás díky echolokaci zaznamená, keporkak by si vás všimnout nemusel - schopnost echolokace postrádá a spoléhá se tak pouze na svůj zrak. Taková situace může skončit nepříjemným zraněním nebo smrtí.
Kvalitní průvodce ví, co má udělat, aby zvýšil veškeré šance vidět kosatky a velryby pod vodou a zprostředkoval nezapomenutelný zážitek. Důvěřujte, učte se a v první řadě vždy myslete na bezpečnost.
Arktické vody jsou plné ryb, které člověk loví od nepaměti, a tudíž i rybářského náčiní. Na severu Norska je rybářský průmysl hodně rozvinutý a je často hlavní obživou místních. Ti, kteří se rybařením neživí, alespoň rybaří pro sebe. Ve vodě je pak třeba mít se na pozoru, abychom se do nezamotali do sítí nebo se o něco nepořezali. Samozřejmě jsou místa, kde je lepší nechodit do vody vůbec. Také existují nařízení o tom, jaká je minimální vzdálenost potápění od lodí nebo farem, která by měl průvodce znát a dodržovat. Pobřeží, lodě i vody jsou přísně hlídané a za porušení můžete schytat tak mastnou pokutu, jak si jen v Norsku dokážete představit.
Doprava ve fjordech docela žije - alespoň ta lodní. Všude se pohybují rybářské čluny, trajekty i výletní lodě. Nejvíc jich bývá tam, kde je pod vodou živo. Dává to smysl: kde jsou ryby, tam jsou rybářské lodě, tudíž i velryby a výletní lodě. Při potápění pokaždé dbejte na to, aby vás bylo dobře vidět z hladiny. Použijte vlajku a označte svůj šnorchl reflexní páskou. Pamatujte, že viditelnost může být v těchto oblastech omezená!
Hlavní zásady pro potápění za polárním kruhem se vlastně příliš neliší od jakékoli jiné podobné aktivity. Čím víc informací máte, tím lépe. Vždy myslete v první řadě na bezpečnost - svou, i zvířat. Pokud si chcete zážitek užít naplno, zjišťujte, pátrejte, ptejte se a vyberte si toho správného operátora.
© 2024 apnoe.space
